wz

← zpět do hlavní nabídky

slovník výrazů

odkazy na slovníky

význam výrazů - povolání (činnost)

baráčník baráčník
Člověk, který má pouze barák bez polí.
dominikální chalupník dominikální chalupník
V 18. století vznikly na vesnici dvě skupiny domkařů – chalupníků bez polí na poddanské půdě, a domkařů na dominikálu – neboli vrchnostenské půdě. Vedle tzv. láníků zde byla i část chudiny – chalupníků bez polí.
domkař Domkař
domkař - člověk, který měl domek bez jakéholi půdy.
Einlieger Einlieger
nebo také Inlieger. Německý výraz užívaný v Pruském Slezsku pro osobu bez vlastního domku, bydlící v nájmu nebo podnájmu. Živil se buď jako dělník, čeledín na statku, pomocník na stavbě a podobně. Starší latinské označení je inqulinus.
familiant familiant
V pozdním feudalismu se slovem familiant označoval držitel raabizačního gruntu a dědičný nájemce dílu panské půdy (též označovaného jako familie), který vznikl v 18. století (za raabizace) rozdělením panských statků na malé části, jež byly dány jednotlivým rodinám do dědičného nájmu.
hofer viz podruh chalupník chalupník
Majitel chalupy a maximálně 1/4 lánu polí, drobný zemědělec, který nevlastnil potah. Čtvrtina lánu je vlastně hranice mezi sedlákem a chalupníkem.

lán lán
Lán je půda propůjčená od vrchnosti na lenním vztahu (název vznikl od výrazu léno). Je to plošná rozloha asi 18 ha. Držitel jednoho lánu byl gruntovník, sedlák, láník, či osedlý. Držitel poloviční plochy byl polosedlák či pololáník atp. Obdobně byl držitel čtvrtinového lánu nazýván čtvrtláník.
láník láník
Láník je držitel dané výměry půdy. Lán je stará česká jednotka plošné výměry. 1 lán selský = 8 kop záhonů = 18,6301 ha. Další názvy 1/2láník či 1/4láník jsou odvozeny.
odúmrť odúmrť
Převod půdy na vrchnost při neexistenci přímého dědice. Vrchnost mohla udělit obci právo odúmrti, tedy možnost odkazovat majetek dle libosti buď v rámci panství, nebo neomezeně.
osedlý osedlý
Osedlý byl berní jednotkou rovnající se jednomu sedlákovi, nebo 4 chalupníkům, či 8 zahradníkům. Na osedlé byla přepočtena i řemesla a živnosti. Držitel "gruntu" (sedlák, domkář, chalupník, pololáník, zahradník atd.) byl osobou osedlou.
podruh podruh
Podruh nebo také čeledín byl námezdní zemědělský pracovník, který bydlel v nájmu u sedláka. A jedna definice z Ottova slovníku naučného: Podruh - kdo ve vsi v cizím domě v podnájmu bývá a nemaje polí ni chalupy živí se jen prací rukou svých.
sedlák sedlák
Sedlák - držitel dané výměry půdy. Selské místo bylo obvykle spojeno s výměrou pozemků nad 25 jiter, tedy nad 6,3 ha.
soused soused
Soused - vlastník nemovitosti tj. plnoprávný člen obce (na vesnici sedlák, ve městě měšťan).
šafář šafář
Šafář - (z německého der Schaffer) označení pro správce na zemědělském hospodářství feudálního panství, který organizoval a dozíral na práce čeledi na panském dvoře.

Taglöhner Taglöhner
Nádeník na statku pro vedlejší práce.
vyminkář vyminkář
Člověk žijící v důchodu v části domu, která je určena pro staré rodiče (výminek, výměnek, vejměnek, vejminek, vejmínek, vejminěk, výměník).
zahradník zahradník
Měl domek a zahradu, resp. nějakou zanedbatelnou rozlohu země. Někdy se počítalo osm zahradníků do jednoho osedlého.
návrat na začátek stránky návrat na začátek stránky návrat na začátek stránky návrat na začátek stránky